Doslova za každým zrnkem kávy se skrývá pečlivá a mnohdy ruční práce mnoha lidí. Kávovníkové stromky, pěstované ve vlhkých tropech celého světa, dávají ročně ve dvou až třech sklizních okolo tří kilogramů plodů, jejichž barva se postupně mění ze zelené až po tmavě červenou v okamžiku zralosti. Sklízí se ručně i strojově. Na kávovníku se nacházejí současně květy, zrající i zralé plody a nesmí dojít k jejich poškození. Proto je ruční sklizeň pečlivější a káva z ní patřičně kvalitnější. Po otrhání je nutné zralé plody zbavit dužniny. Bud‘ suchým způsobem na slunci, nebo mokrým – tzv. procesem fermentace.
Tento proces probíhá ve vodních nádržích zhruba 70 hodin. V průběhu kvašení se oddělí zároveň nezralá a hluchá zrnka i nečistoty. Poté se káva suší bud‘ na slunci, nebo v sušárnách. Vysušená se zpracovává v loupacích strojích a třídí podle velikosti. Někdy se kávová zrna také leští. Káva putuje do pražíren celého světa v jutových pytlích o obsahu zhruba 60 kg. Vzácnější a dražší se balí do menších dřevěných beden. Pražením zrno ztrácí asi dvacet procent váhy. V pražících bubnech se musí udržovat stálá teplota a kávová zrna jsou v neustálém pohybu. Pro získání té nejaromatičtější kávy je vhodné ne příliš prudké, pomalejší pražení, po němž následuje rychlé zchlazení, které zabrání úniku éterických olejů. Káva získává postupně svůj typický odstín. Různé druhy kávy vyžadují různý stupeň upražení. Jemnější druhy arabik jsou po upražení světlejší než drsná a zemitá robusta. Káva světlejšího pražení je kyselejší než tmavší. Nejchutnější nápoj je z čerstvě upražené kávy. Chuť a aroma se nedá srovnat s kávou déle skladovanou, u které dochází ke ztrátě právě těch nejcennějších aromatických olejů, které dělají kávu kávou. Podobné jako s pražením je to i s mletím: tu nejchutnější kávu získáte z čerstvě umletých kávových zrn.
Nahrubo mletá káva je vhodná do tlakových espresso přístrojů. K přípravě překapávané kávy v kávovarech s filtrem nebo s pístem (kafetiérách) použijeme středně hrubě umletá zrnka. Nejjemněji umletá káva je vhodná pro přípravu klasické turecké kávy v džezvě (původní název je ibrik). Kávu je možné míchat s kořením – muškátovým oříškem, kardamonem, skořicí či vanilkou. V Etiopii takto připravenou směs koření nazývají Tena Adam. Pokud chcete experimentovat s ochucenou kávou, můžete postupně vyzkoušet míchání různých druhů koření a postupně si vytvořit vlastní oblíbenou směs.
