Káva prokazatelně mírní a krátkodobě tlumí pocit ospalosti i únavy.
Káva byla poškozena hlavně studií Bostonské univerzity ze 70 let minulého století. Podle ní zvyšovalo její pití riziko infarktu. Vědci však časem přišli na to, že toto tvrzení je zavádějící podobně jako výzkumy o tom, že víno je zdravější než pivo. Jejich kolegové se příliš soustředili na čísla a pominuli reálný život nebo aspoň sociologii.
Při pozdějších výzkumech totiž zjistili, že pijáci kávy velice často kouří a holdují také tučným jídlům. Stejně tak objevili, že víno nejčastěji pijí lidé se středním a vyšším vzděláním, kteří obecně žijí zdravěji. Proto v prvním případě docházeli k tak pesimistickým výsledkům, a v druhém případě k tak optimistickým údajům.
Káva neohrožuje srdce, ale ani krevní tlak.
Jak to tedy je?
Vědci postupem času objevili, že káva nezvyšuje při umírněné konzumaci riziko kardiovaskulárních chorob, včetně srdečních arytmií. Umírněnou konzumací přitom rozumí tři až pět šálků denně, což je zhruba 300 až 400 mg kofeinu.
Také na vysoký krevní tlak nemá kofein žádný zásadní vliv. Na krátkou dobu ho sice u některých lidí zvýší, ale není to zvýšení nijak významné, ani dlouhodobé. Naopak, výzkumy vědců z Vanderbiltovy univerzity z Tennessee ukázaly, že organismus zdravých lidí si během tří čtyř dnů na účinek kofeinu zvykne a toleruje ho. To znamená, že se jim krevní tlak nezvýší ani po kávě. A lidem s hypertenzí se nezvyšoval už druhý den.
Oddaluje spánek
Z materiálů prezentovaných na mezinárodním kongresu v Bangkoku je zřejmé i to, že káva může významně ovlivnit bdělost nebo spánek. Obvykle v dávkách vyšších než 200 mg. Při těch dokáže u některých lidí oddálit dobu, kdy se jim chce spát. Což může být pozitivní stejně jako negativní fakt. Záleží na tom, co lidé chtějí.
U tohoto i dalších údajů však existuje hodně individuálních odchylek. Vyvolávají je rozdíly v metabolismu konkrétních lidí a ty mohou být velice významné.
Platí to i o vlivu kofeinu na psychiku. Prokazatelně mírní a krátkodobě tlumí pocit ospalosti i únavy. Příznivě ovlivňuje také naši bdělost, duševní čilost a pocit dobré nálady. Dokládají to desítky studií a bádání. Řada z nich se týkala i sebevražd.
Lidé, kteří se sejdou nad voňavým šálkem kávy, jsou prý vůči sobě vstřícnější a mají větší sklon přistoupit na přání nebo požadavky svých protějšků.