Češi se od revoluce v devětaosmdesátém roce vytrvale snaží vyrovnat západu. Netýká se to jen výše platů a životního stylu, ale také množství vypité kávy.
Česká republika se třemi kilogramy kávy spotřebovanými jendou osobou za rok patří do světového průměru. Ještě pořád se ale nemůžeme s některými státy vyrovnat. Němci spotřebují šest kilo kávy na hlavu a severské státy, mezi které patří Finsko, Norsko a Švédsko, potřebují na rok deset kilo kávy.
Velký rozdíl mezi ČR a Německem tvoří hlavně způsob připravované kávy. Zatímco v řadě zemí, které patří mezi krále ve spotřebě kávy, je nejoblíbenější filtrovaná káva, u nás je to starý známý „turek“. Na něj se ale spotřebuje mnohem menší množství kávy než na kávu překapanou nebo espresso.
Kdyby se tedy spotřeba kávy počítala na vypité litry kávy, byli by možná Češi v žebříčku zase o něco výš.
Trh kávy u nás rok od roku hodnotově roste. To v součtu znamená, že se u nás ve srovnání s loňským rokem prodalo asi o šest procent kávy více. Mletá káva dělá nejmenší pokroky, té se prodalo jen o dvě procenta více. Lépe je na tom káva instantní. Její obliba stoupá, pijí ji hlavně mladí lidé a studenti a meziroční nárust je zde více než devět procent. Překvapivě nejrychleji rostoucí kategorií jsou různé kávové „mixy“ jako naříklad káva 3v1, 2v1 a podobně. U starších lidí stále zůstává nejoblíbenější káva turecká.
Hlavním motivem Čechů k pití kávy jsou její povzbuzující účinky. Proto má na českém kávovém trhu bezkofeinová káva jen okrajový význam.
