Káva je dnes nepostradatelným artiklem světového trhu. Je to druhý artikl hned po ropě, se kterým se nejvíce obchoduje. Kávový trh a jeho nabídka je velmi rozmanitá, stejně tak cílová klientela. Každý si najde to své, oblíbené, ale jak se říká jiný kraj, jiný mrav.
Francie
Většina milovníků kávy ve Francii dává přednost kávě poněkud slabší. Rituál pití kávy je zde však poměrně pevně zakořeněn a ve Francii lze proto potkat v ulicích nespočet kaváren. V těch menších a odlehlých posedávají místní, pití kávy s přáteli je pro ně součástí každodenního života. Ve dnech 19. a 20. října dokonce Francouzi slaví jakýsi svátek kávy. Ódy na kávu se ve Francii pěly už v osmnáctém století.
Itálie
Italové jsou na rozdíl od rozvážných a mírných Francouzů temperamentní a vášniví. Tomu odpovídá i způsob pití kávy. Italové totiž vaří a podávají malou silnou kávu s velmi výrazným aroma. Je pro ně typické zajít si několikrát denně na takový „rychlý“ šálek kávy, chvíli se odtrhnout od pracovních povinností, popřemýšlet a za pár minut zase zpět do práce. Jak obliba Italů k pití kávy může napovědět, právě Itálie je země, kde byl začátkem 20. století zkonstruován první profesionální přístroj na výrobu espressa.
Německo
Tato země je druhým největším konzumentem tohoto lahodného nápoje na světě. Každý Němec vypije v průměru čtyři šálky kávy denně. Káva má v Německu velkou tradici, byly zde jedny z prvních kaváren, kam utíkali muži od svých žen a Johann Sebastian Bach poté složil sonátu proti kavárnám. Ze začátku však zažívala káva kruté časy – musela bojovat s tak silným soupeřem jako je pivo.
Švédsko
Největšími konzumenty a spotřebiteli kávy jsou všeobecně severské země. Nepije se zde ledajaká káva, ale mletá káva té nejvyšší kvality. Švédi navíc kávu připravují svým vlastním speciálním způsobem. Nápoj se jmenuje grug, připravuje se v otevřené měděné nádobě, do vody se přidává hrubě mletá káva a vaří se, dokud nápoj není úplně hustý.
Velká Británie
Alžbětinská Anglie je známá spíše rituálem pití „čaje o páté“. Britské ostrovy jsou plné milovníků čaje, ale káva si zde postupně začíná nacházet také své místo a výrazně se zde rozšiřuje poptávka po strojích na výrobu espressa. Dosud se v Británii pila převžně instatní káva nebo již zmiňovaný čaj. I přes to všechno existuje v tomto ostrovním státě jistá kávová tradice, protože v polovině sedmnáctého století byla v Oxfordu otevřena první anglická kavárna a studenti dokonce založili Oxfordský klub kávy.
Japonsko
V Japonsku pro kávový trh obtížné prorazit. Japonci jsou velice nároční jak na chuť, vůni, tak na kvalitu a přípravu kávy. Pijí pouze světle praženou silnou kávu, takže espresso se zde téměř nevyrábí, nepijí ani mléko, takže zde příliš neobstojí ani cappuccino. Káva je v těchto končinách navíc velice drahá – k dostání je totiž prvotřídní kvalita a to Blue Mountain. Tato země však ráda slaví a proto i oni mají svůj kávový svátek, který připadá na prvního října.
